Děkuji! Děkuji všem, kteří se podíleli na vzniku inscenace MáMě v kladenském divadle Lampion. Myslím tím nejen nejužší umělecký tvůrčí tým, ale také dílny, krejčovnu, osvětlovače, techniky, uvaděčky a především kladenské maminky. Díky nim se nám podařilo sebrat soubor osobních příběhů o radostech, které provázejí příchod nového člověka na svět. Tato svědectví nám byla při tvorbě inspirací – některé citace z komunitních dotazníků se dostaly přímo do scénáře. Moc si vážím toho, že jsem se mohl z pozice režiséra na vzniku tohoto představení podílet.
Děkuji také všem za vyjádřenou podporu k událostem posledního týdne. Je jen pár slov, která bych chtěl k tomuto „Kladenskému jaru“ přidat. A světe div se, jsou to slova radosti!
Ukazuje se totiž, že zastrašování a vydírání nejsou, nemohou být a nikdy nebudou zdravou základnou žádného vztahu, mezilidského, ale ani pracovního – v divadle, jakož i kdekoli jinde. Pokud děláte svou práci dobře a poctivě, nemusíte a nesmíte se bát ozvat. Nejhorší je mlčet a myslet si, že to za vás udělá někdo druhý. Neudělá.
A teď už zdaleka nemluvím jen o Lampionu nebo divadle. Pokud kolem sebe vidíte bezpráví, nezavírejte před ním oči. Mluvte o něm, upozorňujte na něj, podle svých sil a možností se mu postavte. Mlčící většina je vlhký sen všech, kteří patologicky touží po moci.
O to víc mě těší podpora vyjádřená Divadlu Lampion jak ze strany odborné divadelní, tak i široké kladenské divácké veřejnosti. Už jste se připojili?
https://www.svetloprolampion.cz/
Nebude to hned, nebude to zítra, ale hluboko v srdci cítím, že tyto jarní kladenské květy nespálí už žádný zloby mráz. A to je radost!
Karel Kratochvíl, režisér inscenace MáMě